Tradiční české Velikonoce sebou přinášení hned celou řadu zvyků a tradic, které se pravidelně dodržují v různých formách na našich vesnicích i městech. Určitě mnoho z vás si ihned vzpomene na velikonočního beránka, pomlázky, zajíčky nebo třeba na zdobení vajíček. Pro většinu z nás se jedná o běžné tradice, které však ve světě vůbec neznají a ani o nich nikdy neslyšeli.
Velikonoce jsou pravděpodobně druhým neznámějším svátkem u nás. Hned po Vánocích. Většina zřejmě tuší, že se jedná o křesťanský svátek, který souvisí s Ježíšem Kristem. Naše současná podoba svátku je však kombinací se starou předkřesťanskou tradicí vítání jara. Dohromady to tvoří velmi zajímavý mix, který nám mohou ve světě pouze závidět. Pojďme se tedy společně podívat na Velikonoce v Českých zemích.
Co vlastně na Velikonoce slavíme
Jak už bylo zmíněno výše, tak Velikonoce jsou všeobecně vnímány, jako nejdůležitější křesťanský svátek. Symbolizují to, jak Ježíš dokázal vstát z mrtvých. Díky této legendě se Velikonoce slaví několik dní v kuse. Na našem území však máme specifickou zkušenost díky 40 letům ruské okupace, kdy komunismus potlačoval křesťanské tradice a snažil se je nahrazovat něčím jiným. Proto se uchytilo mnoho zvyků, které s křesťanstvím nemají nic moc společného. Tento typický charakter svátku se dochoval prakticky do dnes. I když v posledních letech se stále více připomíná původní myšlenka Velikonoc.
U nás slavíme převážně pohanské Velikonoce
Je jasné, že většinu tradic na Velikonoce naše společnost přebírá z předkřesťanských tradic a za hlavní svátky tak považuje zejména neděli a pondělí. Před pár lety se však vrátil i oficiální svátek, který je v pátek. Běžně jsou však Velikonoce slavené v neděli, kdy se scházejí rodiny, připravují pohoštění, pečou vánočku a zdobí vajíčka. Veškeré slavnosti potom vyvrcholí v pondělí, kdy mnoho mladých mužů obchází ženy ve svém městě.
Dobrovolné násilí na ženách
Proč se vlastně České ženy nechávají vyšlehat pomlázkou? Tradice praví, že je to proto, aby žena neuschla. Každopádně v drtivé většině zahraničních zemí tento zvyk vůbec nechápou a považují ho dokonce za násilí na ženách. My však dobře víme, že se jedná o dobrovolné dodržování tradic. Pokud se některé žena nechá vyšlehat od koledníků, tak je zpravidla odmění pohoštěním ve formě vajíček nebo kořalky.
Velikonoční vajíčka
Zdobení vajíček, kterým následně říkáme kraslice, se řadí k nejběžnějším a nejoblíbenějším tradicím na našem území. Vajíčka tradičně zdobí ženy a jejich úkolem je tyto výtvory patřičně vystavit například v oknech nebo na vchodových dveřích. Tvoří je také jako odměnu pro koledníky, kteří je chodí vyšlehat. Zdobit vajíčka lze mnoha způsoby. Ať už těmi tradičními nebo mnoho modernějšími. Některé výtvory lze následně považovat skutečně za umělecká díla.
Jaká barva je vlastně symbolem Velikonoc
Přemýšleli jste, jaká barva je vlastně symbolem Velikonoc? Mnoho z vás jistě napadne zelená, protože se jedná asi o tu nejpopulárnější barvu, kterou zpropagovala zejména tradice se zeleným pivem. Hlavní barvou Velikonoc je však červená, která znázorňuje návrat jara a sílu nového života, který na jaře přichází. Tato barva je neodmyslitelně spjata s Velikonoční výzdobou i tradičním svátečním oblečením.
Vydatná hostina je základ
Každoroční Velikonoce jsou v tuzemsku spojené s bohatou hostinou a mnoho specialitami, které nejsou ani zdaleka dietní. Mezi ty základní pokrmy patří třeba i obyčejný čerstvý chléb s máslem a vajíčky. Dále se jedná samozřejmě o vánočku a mazanec, ve kterých najdeme madle a rozinky. V mnoho rodinách se připravuje i beránek nebo třeba jidáš z kynutého těsta.
Jak je to vlastně s řehtačkou a hrkáním
Pokud jste z venkova, tak jistě znáte tradici tzv. hrkání. Převážně mladší muži v určitých časových intervalech chodí po vesnici a pomocí řehtaček vydávají hlasité zvuky. Tento zvyk má křesťanské základy a souvisí s vyháněním Jidáše, který zradil Ježíše Krista.
